|
| |
|
|
Diference spotřebních vzorců mladých lidí na protikladu velkoměsta a venkova
Samec, Tomáš ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Práce se zabývá problematikou materiální, kulturní a vztahové spotřeby v kontextu pozdně moderní společnosti. Využívá přitom odlišnosti sociálních prostředí velkoměsta a venkova k popisu sociálních funkcí spotřeby. Práce nejprve teoreticky ukotvuje spotřebu v rámci sociologického diskurzu a představuje základní teoretická východiska. Hlavní důraz je kladen na analytickou část práce, která představuje zjištění provedeného výzkumu. Výzkum obsahoval dvě části. Polostrukturované rozhovory, pomocí kterých se vytvořili koncepty a hypotézy, které byly následně testovány v dotazníkovém šetření. Výzkum má charakter případové studie, zjištění a interpretace tak nemají ambice být zobecňovány na celou populaci. Poskytují nicméně empiricky podložené závěry a hypotézy. Zjištění podpořila představu spotřeby jako komplexního a ambivalentního sociálního jevu souvisejícího s procesem individualizace. Práce se také zabývá normativním charakterem spotřeby v rámci sociálních skupin a kolektivů. Představuje spotřebu jako prostředek k definování identity jedince. Práce ukazuje význam strukturálních rozdílů obou prostředí pro sociální jednání jedinců s ohledem na jejich kulturní a materiální spotřebu. Konkrétně ve vztahu k módě, přijímání aktuální spotřebních trendů a trávení volného času.
|
|
| |
|
| |
|
|
Hierarchie a chování člověka. BDSM jako alternativní sexuální chování.
Jozífková, Eva ; Weiss, Petr (vedoucí práce) ; Bob, Petr (oponent) ; Zvěřina, Jaroslav (oponent)
Preference pro sexuální vzrušení zesílenými projevy dominance a submisivity v sexu je označovaná podle ICD 10 jako F65.5 sadomasochismus, a v běžné komunikaci jako BDSM. Tyto preference by mohly mít evolučně biologické kořeny, tedy ultimátní příčinu vzniku. Mohly být odvozeny od behaviorální strategie, která umožňuje jedinci dosáhnout vyššího reprodukčního úspěchu. Muži i ženy, které vzrušoval podřízený partner, měli více mužů mezi příbuznými. Muži se pak vnímali jako atraktivnější. Naopak jako atraktivnější se označily ženy, které vzrušoval výše postavený partner. Synové párů s hierarchickou nerovností mezi partnery měli více sourozenců, než synové párů osob, které si byly rovny na střední úrovni dominance, a více než páry, kde se žádný z rodičů tomu druhému nepodřizoval. Dcery párů s hierarchickou nerovností mezi rodiči měly více bratrů, než dcery párů, kde se žádný z rodičů tomu druhému nepodřizoval. Počet a pohlaví potomků i atraktivita osoby jsou přitom faktory, které souvisí s vyšší, reprodukčním úspěchem. Páry s hierarchickou nerovností si vedly z hlediska počtu potomků úspěšněji bez ohledu na to, zda výše postaveným partnerem byl muž nebo žena. Jedinci, kteří preferovali hierarchickou nerovnost, uvedli s větší pravděpodobností, že je hierarchická nerovnost sexuálně vzrušuje. Jak preference...
|
|
|
Psychologické aspekty Instagramu
TRPKOVÁ, Dominika
Bakalářská práce se zabývá aktuálním tématem psychologických dopadů sociálních sítí, a to konkrétně vlivu Instagramu na vnímání Self. Práce využívá design teoretické studie věnující se rozboru aktuálních zahraničních studií, které se primárně věnují významu využívání Instagramu na reflexi vlastního tělesného sebeobrazu a míře jeho vlivu na změny ve spokojenosti s vlastním tělem. Dalším významným teoretickým okruhem byly výzkumy zaměřené na narcismus, jakožto osobnostní rys často označovaný jako jeden ze stěžejních motivů pro zvýšenou aktivitu na sociálních sítích. Poslední tématický okruh se zabývá výsledky výzkumu sebeprezentace na Instagramu, a to konkrétně jak strategiemi vlastní prezentace, tak sociální percepcí druhých osob. Cílem bakalářské práce je představení základních východisek psychologického pohledu na vliv sociálních sítí (konkrétně Instagramu jako prostředku sebeprezentace) na jedince, dílčím cílem bylo popsat metodiku výzkumů sociálních sítí. Rozbor ukazuje na metodologickou různorodost užívaných přístupů a nejednoznačnost výsledků, přesto však existuje doklad o vlivu médií a sociálních sítí na vnímání našeho tělesného ideálu a existuje doklad o vlivu narcismu na sdílení a přidávání sebeprezentujících fotografií na Instagram.
|
|
|
Hierarchie a chování člověka. BDSM jako alternativní sexuální chování.
Jozífková, Eva ; Weiss, Petr (vedoucí práce) ; Bob, Petr (oponent) ; Zvěřina, Jaroslav (oponent)
Preference pro sexuální vzrušení zesílenými projevy dominance a submisivity v sexu je označovaná podle ICD 10 jako F65.5 sadomasochismus, a v běžné komunikaci jako BDSM. Tyto preference by mohly mít evolučně biologické kořeny, tedy ultimátní příčinu vzniku. Mohly být odvozeny od behaviorální strategie, která umožňuje jedinci dosáhnout vyššího reprodukčního úspěchu. Muži i ženy, které vzrušoval podřízený partner, měli více mužů mezi příbuznými. Muži se pak vnímali jako atraktivnější. Naopak jako atraktivnější se označily ženy, které vzrušoval výše postavený partner. Synové párů s hierarchickou nerovností mezi partnery měli více sourozenců, než synové párů osob, které si byly rovny na střední úrovni dominance, a více než páry, kde se žádný z rodičů tomu druhému nepodřizoval. Dcery párů s hierarchickou nerovností mezi rodiči měly více bratrů, než dcery párů, kde se žádný z rodičů tomu druhému nepodřizoval. Počet a pohlaví potomků i atraktivita osoby jsou přitom faktory, které souvisí s vyšší, reprodukčním úspěchem. Páry s hierarchickou nerovností si vedly z hlediska počtu potomků úspěšněji bez ohledu na to, zda výše postaveným partnerem byl muž nebo žena. Jedinci, kteří preferovali hierarchickou nerovnost, uvedli s větší pravděpodobností, že je hierarchická nerovnost sexuálně vzrušuje. Jak preference...
|
|
|
Diference spotřebních vzorců mladých lidí na protikladu velkoměsta a venkova
Samec, Tomáš ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Práce se zabývá problematikou materiální, kulturní a vztahové spotřeby v kontextu pozdně moderní společnosti. Využívá přitom odlišnosti sociálních prostředí velkoměsta a venkova k popisu sociálních funkcí spotřeby. Práce nejprve teoreticky ukotvuje spotřebu v rámci sociologického diskurzu a představuje základní teoretická východiska. Hlavní důraz je kladen na analytickou část práce, která představuje zjištění provedeného výzkumu. Výzkum obsahoval dvě části. Polostrukturované rozhovory, pomocí kterých se vytvořili koncepty a hypotézy, které byly následně testovány v dotazníkovém šetření. Výzkum má charakter případové studie, zjištění a interpretace tak nemají ambice být zobecňovány na celou populaci. Poskytují nicméně empiricky podložené závěry a hypotézy. Zjištění podpořila představu spotřeby jako komplexního a ambivalentního sociálního jevu souvisejícího s procesem individualizace. Práce se také zabývá normativním charakterem spotřeby v rámci sociálních skupin a kolektivů. Představuje spotřebu jako prostředek k definování identity jedince. Práce ukazuje význam strukturálních rozdílů obou prostředí pro sociální jednání jedinců s ohledem na jejich kulturní a materiální spotřebu. Konkrétně ve vztahu k módě, přijímání aktuální spotřebních trendů a trávení volného času.
|
|
|
Kult individualismu u Martina Crimpa
Košťák, David ; DROZD, David (vedoucí práce) ; JOBERTOVÁ, Daniela (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dramatickou tvorbou Martina Crimpa, prostřednictvím které reflektuje proměnu britské společnosti od 80. let 20. století až do současnosti. Jednotlivé analýzy her z tohoto rozmezí: No One Sees the Video, Attempts on her life a In the Republic of Hapiness mapují postupný zrod individualismu podpořeného vládou Margaret Thatcherové až po jeho dnešní narcistickou podobou.
|
|
|
Narcismus v divadelním prostředí
Jandáčková, Kateřina ; NOVÁK, Vladimír (vedoucí práce) ; KLÍMA, Miloslav (oponent)
Bakalářská práce Kateřiny Jandáčkové se zabývá fenomén narcismu a pokusy o nalezení identity v běžném světě, ale především v divadelním prostředí. Tyto problémy se snaží na základě vlastních zkušeností i knižních definic reflektovat u sebe i u lidí, se kterými se setkala. Autorka se zde také vztahuje k problematické otázce, zda divadlo musí být v interakci s dobou. V každé kapitole udává teoretická vymezení, ale i příklady z vlastní osobní i divadelní praxe.
|
host ::
RSS.